Poválečná desetiletí, během nichž byly kladeny základy EU, znamenala revitalizaci národních kultur v duchu internacionalismu, sdílené prosperity, rostoucí životní úrovně a mizení hranic. Tento duch Evropany spojoval dohromady. Nicméně v srdci integračního procesu bylo skryto hadí vejce.

Z ekonomického hlediska EU započala svou životní dráhu jako kartel těžkého průmyslu (později kooptoval vlastníky farem), který měl stanovovat ceny a přerozdělovat zisky oligopolů prostřednictvím své bruselské byrokracie. Pro vznikající kartel a jeho bruselské správce byl démos zdrojem obav a myšlenka vlády prostřednictvím lidu předmětem pohrdání.

Trpělivě a metodicky byl uváděn do praxe proces depolitizace rozhodování, jehož výsledkem bylo vyčerpávající a neúprosné směřování k omezování demokracie a maskování tvorby všech politik do všudypřítomného pseudotechnokratického fatalismu. Národní politici byli štědře odměněni za souhlas s proměnou Komise, Rady, ECOFINu, Euroskupiny a ECB v nepolitickou zónu. Každý, kdo oponovat tomuto procesu depolitizace byl označen jako „nevropský“ a bylo s ním zacházeno s nepříjemnou disonancí.

Tak se zrodil podvod v srdci Evropy, který přinesl institucionální závazek k politikám, které generují tíživé ekonomické údaje a zbytečná strádání. Mezitím, byly opuštěny jednoduché principy, kterým kdysi sebejistější Evropa rozuměla:

• pravidla by měla existovat, aby sloužila Evropanům, nikoliv naopak,
• měny by měly být nástroji, ne být cílem samy o sobě,
• jednotný trh je v souladu s demokracií jen tehdy, pokud je součástí ochrany slabších evropských občanů a životního prostředí, které jsou demokraticky zvoleno a tvořeno.
• Demokracie nemůže být luxusem poskytnutým věřitelům a zároveň odmítán dlužníkům.
• Demokracie má zásadní význam pro omezení nejhorších sebedestruktivních sklonů kapitalismu a otevírá okno k nových výhledům na sociální harmonii a udržitelný rozvoj.

V reakci na nevyhnutelné selhání kartelizované evropské sociální ekonomiky oživené po Velké recesi v období po roce po 2008, orgány EU, které to způsobily, se začaly uchylovat k eskalaci autoritářství. Čím více dusí demokracii, tím více klesá legitimita jejich politické autority, tím silnější jsou síly hospodářské recese a tím větší je jejich potřeba dalšího autoritářství. Nepřátelé demokracie tak nabývají na čerstvé síle, zatímco ztrácejí legitimitu a umožňují naději a prosperitu jen velmi omezenému počtu lidí (kteří si jich mohou užívat pouze za branami a ploty, jež potřebují k ochraně před zbytkem společnosti).

Krize Evropy prostřednictvím tohoto neviditelného procesu způsobuje, že dochází k posilování starého šovinismu a xenofobie. Národy se uzavírají do sebe a obracejí se proti sobě navzájem. Úzkost se stává soukromou záležitostí, roste strach z „jiného“, ambice se stávají věcí národa a politika se znovu nacionalizuje – to vše hrozí toxickou dezintegrací společných zájmů, která může být Evropě jenom ke škodě. Žalostné reakce Evropy na její bankovní a dluhovou krizi, na uprchlickou krizi, na potřebu soudržné zahraniční, migrační a antiteroristické politiky jsou příklady toho, co se děje, když se vytrácí smysl pro solidaritu:

• Integritu Evropy poškodilo rozdrcení Athénského jara s následným uvalením ekonomického programu «reforem», který byl navržen tak, aby selhal.
• Obvyklým se stal předpoklad, že vždy, když musí být státní rozpočet posílen nebo se musí zachránit banka finanční výpomocí, nejslabší členové společnosti musí platit za hříchy těch nejbohatších rentiérů.
• Trvá konstantní tlak na proměnu práce ve zboží a vykázání demokracie mimo pracoviště.
• Skandální je postoj ‹ne na našem dvorku», který většina členských států EU zaujímá vůči uprchlíkům přistávajícím u evropských břehů a který ilustruje, jak narušení evropského správního modelu vede k etickému úpadku a politické paralýze, a současně slouží jako důkaz, že xenofobie vůči mimoevropským uprchlíkům navazuje na zánik vnitroevropské solidarity.
• Komická je fráze, která se týká něčeho, co neexistuje, a která vznikne, když spojíme tři slova «evropská», «zahraniční» a «politika».
• Snadnost, s jakou se evropské vlády po strašných pařížských útocích, rozhodly, že řešení spočívá v obnovení hranic, i když většina z útočníků byli občané EU, je dalším znamením morální paniky zaplavující Evropskou unii, která není schopná sjednotit Evropany k vytvoření společné reakce na společné problémy.

Realismus vyžaduje, abychom pracovali na dosažení pokroku v realistickém časovém rámci. To je důvod, proč DiEM25 bude usilovat o čtyři průlomy v pravidelných intervalech, aby bylo dosaženo plně demokratické a funkční Evropy do roku 2025.

Dnes se Evropané cítí evropskými institucemi silně zklamáni všude. Od Helsinek po Lisabon, od Dublinu po Krétu, od Lipska po Aberdeen. Evropané cítí, že se blíží čas, kdy budeme stát před tvrdou volbou. Před volbou mezi autentickou demokracií a zákeřnou dezintegrací. Musíme vyřešit sjednocení v tom, abychom zajistili, že Evropa dělá jasnou volbu: Autentická demokracie!

Pokud se nás někdo dotáže na to, co chceme a kdy toho chceme dosáhnout, tak odpovídáme:

IHNED: úplná transparentnost rozhodovacího procesu

• přímé internetové přenosy z jednání Evropské rady, ECOFIN, FTT a Euroskupiny,
• zápisy z jednání Evropské centrální banky budou zveřejněny do několika týdnů po jednání.
• Všechny dokumenty týkající se klíčových vyjednávání (např. obchodní smlouva TTIP, „záchranné“ úvěry, status Británie), která ovlivňují každý aspekt budoucnosti evropských občanů, mají být dostupné na internetu.
• Povinný registr lobbistů, který obsahuje jména klientů, jejich odměňování a záznam schůzek s úředníky (volenými i nevolenými).

DO 12 MĚSÍCŮ: Řešit probíhající hospodářskou krizi s využitím stávajících institucí a v rámci existujících Smluv o EU.

Bezprostřední krize se v Evropě odehrává souběžně v pěti oblastech:

• veřejný dluh,
• bankovnictví,
• nedostatečné investice,
• migrace a
• rostoucí chudoba.

Všech pět oblastí je dnes ponecháno v rukou národních vlád, které na ně nedokážou reagovat. DiEM25 představí podrobné politické návrhy k dosažení celoevropského pohledu na všech pět oblastí, a zároveň s omezením bruselských rozhodovacích pravomoci a návratu moci vnitrostátním parlamentům, regionálním radám, radnicím a komunitám. Navrhované politiky budou zaměřeny na opětovné využití stávající institucí (skrze kreativní reinterpretaci stávajících smluv a chart) tak, aby došlo ke stabilizaci krizí veřejného dluhu, bankovnictví, nedostatečných investic, migrace a rostoucí chudoby.

DO DVOU LET: Ústavodárné shromáždění

Lidé v Evropě mají právo zvážit budoucnost unie a povinnost proměnit Evropu (do roku 2025) v plnohodnotnou evropskou demokracii se svrchovaným parlamentem, který by respektoval národní sebeurčení a sdílení moci s národními parlamenty, regionálními shromážděními a městskými zastupitelstvy.

Aby to bylo možné, musí být svoláno shromáždění jejich zástupců. DiEM25 podpoří ústavodárné shromáždění složené ze zástupců zvolených z nadnárodních kandidátek. Dnes, když university žádají Brusel o financování výzkumu, musí vytvářet aliance napříč národy. Podobně by i volby do ústavodárného shromáždění měly požadovat kandidátky složené z kandidátů z většiny evropských zemí. Výsledné ústavodárné shromáždění bude mít pravomoc rozhodovat o budoucí demokratické ústavě, která nahradí všechny existující evropské smlouvy do deseti let.

DO ROKU 2025: Uzákonění rozhodnutí ústavodárného shromáždění.

.

My, národy Evropy, máme povinnost znovu získat kontrolu nad naší Evropou od nevypočitatelných „technokratů“, spoluzodpovědných politiků a přízračných institucí.

Pocházíme ze všech koutů kontinentu a jsme spojeni různými kulturami, jazyky, akcenty, stranickými příslušnostmi, ideologiemi, barvami pleti, genderovými identitami, vyznáními i koncepcemi správné společnosti.

Vytváříme DiEM25 se záměrem přechodu od Evropy charakterizované slovy „my, vlády“ a „my, technokraté“ k Evropě charakterizované slovy „my, národy Evropy“.

Naše čtyři zásady:

• žádný Evropan nemůže být svobodný, pokud je demokracie jiného porušována
• žádný Evropan nemůže žít důstojně, pokud je tato jinému odpírána
• žádný Evropan nemůže doufat v prosperitu, je-li jiný tlačen do trvalé platební neschopnosti a krize
• žádný Evropan nemůže vyrůstat bez základního zboží pro své nejslabší občany, lidského rozvoje, ekologické rovnováhy a odhodlání stát se nezávislým na fosilních palivech ve světě, který mění své chování, ne klima planety

Připojujeme se v nádherné tradici těch Evropanů, kteří bojovali po staletí proti „moudrosti“, která říkala, že demokracie je luxus, a že slabí musí trpět, a že to tak musí být.

S odhodláním v našich srdcích, myslích a vůlích oddaných těmto závazkům a s rozhodnutím dosáhnout změny, prohlašujeme:

Vyzýváme evropské spoluobčany, aby spolu s námi vytvořili evropské hnutí s názvem DiEM25

• abychom společně bojovali za demokratizaci Evropské unie proti evropským vládnoucím strukturám, které demokracií hluboce pohrdají,
• abychom skoncovali s omezováním všech politických vztahů na vztahy mocenské, jež se vydávají za pouhá technická rozhodnutí,
• abychom podřídili unijní byrokracii vůli svrchovaných evropských národů,
• abychom odbourali zavedenou nadvládu korporátní moci nad vůlí občanů, a
• abychom znovu politizovali pravidla, jimiž se řídí náš jednotný trh a společná měna.

Domníváme se, že model národních stran, které tvoří křehké aliance na úrovni Evropského parlamentu, se přežil. I když je zápas za demokracii zezdola (na místní, regionální či celostátní úrovni) nezbytný, je nicméně nedostačující, pokud je veden bez internacionalistické strategie směřující k celoevropské koalici za demokratizaci Evropy. Evropští demokraté se musí nejprve setkat, vypracovat společný program, a pak najít způsob jak jej propojit s místními komunitami i na regionální a celostátní úrovni.

Náš svrchovaný cíl demokratizovat Evropskou unii se prolíná s ambicí podpořit samosprávu (ekonomickou, politickou a sociální) na místní, obecní, regionální a národní úrovni; zcela otevřít koridory moci pro veřejnost; vzít za své sociální a občanská hnutí; a emancipovat všechny úrovně vlády od byrokratické a korporátní moci.

Naší inspirací je Evropa rozumu, svobody, tolerance a představivosti, Evropa umožněná úplnou transparentností, skutečnou solidaritou a autentickou demokracií.

Naší aspirací je:

We aspire to:

• Demokratická Evropa, v níž má veškerá politická autorita původ ve svrchovaných národech Evropy
• Transparentní Evropa, v níž veškeré rozhodování probíhá pod dohledem jejích občanů.
• Sjednocená Evropa, jejíž občané mají se svými evropskými spoluobčany stejná pouta jako se spoluobčany svých zemí.
• Realistická Evropa, která si klade za úkol radikální, avšak dosažitelné demokratické reformy.
• Decentralizovaná Evropa, která využívá centrální moc k maximalizaci demokracie na pracovištích, ve městech, regionech a státech.
• Pluralistická Evropa regionů, etnik, náboženských vyznání, jazyků a kultur.
• Egalitářská Evropa, která oslavuje rozdílnost a ničí všechny formy diskriminace založené na gendrové identitě, barvě pleti, společenské třídě a sexuální orientaci.
• Kultivovaná Evropa, která staví na kulturní rozdílnosti svých občanů a podporuje nejen své neocenitelné dědictví, ale také práci evropských nekonformních umělců, hudebníků, spisovatelů a básníků.
• Sociální Evropa, která si uvědomuje, že svoboda vyžaduje nejen osvobození od vměšování, ale také základní zboží, které zbaví jedince nouze a vykořisťování.
• Produktivní Evropa, která investicím klade za cíl sdílenou a ekologickou prosperitu.
• Udržitelná Evropa, která si nežije nad poměry planety, minimalizuje dopady na životní prostředí a ponechává odpovídající množství fosilních paliv v zemi.
• Ekologická Evropa, která je zapojena do skutečné a celosvětové ekologické transformace.
• Tvořivá Evropa, která dává svobodu inovačním silám představivosti svých občanů.
• Technologická Evropa, která nutí nové technologie sloužit solidaritě.
• Historicky vědomá Evropa, která usiluje o světlou budoucnost, aniž by se skrývala před svou minulostí.
• Internacionalistická Evropa, která jedná s lidmi mimo Evropu jako s účely o sobě.
• Mírová Evropa, která zmírňuje napětí ve své východní části a ve Středomoří, působí jako záštita před sirénami militarismu a expansionismu.
• Otevřená Evropa, která je přístupná myšlenkám, lidem i inspiracím z celého světa a považuje ploty a hranice za známky slabosti šířící nejistotu ve jménu bezpečnosti.
• Osvobozená Evropa, v níž privilegovanost, předsudečnost, strádání a hrozba násilí mizí a Evropané se mohou rodit do menšího počtu stereotypních rolí, těšit se rovným šancím na rozvoj svého potenciálu a mít svobodu vybrat si z většího množství partnerů v životě, práci i společnosti.

Carpe DiEM25
www.diem25.org